Changes from report parliamentary committee draft to plenary report

Added20. zdůrazňuje, že mechanismy pro zjišťování věku nejsou zázračným nástrojem, který zajistí ochranu nezletilých osob před četnými riziky, jimž na internetu čelí; zdůrazňuje, že tyto nástroje nemohou zbavit platformy odpovědnosti za zajištění toho, aby jejich produkty byly bezpečné a vhodné pro nezletilé již od návrhu a ve standardním nastavení; podporuje vývoj verzí služeb sociálních médií, které odpovídají věku nezletilých osob;

Added21. vyzdvihuje iniciativu předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové, aby byl vytvořen panel odborníků, který by mimo jiné urychleně posoudil otázku digitálních věkových omezení a toho, na které on-line služby by se tato omezení měla vztahovat;

Added22. domnívá se, že pokud Komise žádá potvrzení věku uživatelů, měla by požadovat pouze používání těch nejpřesnějších a nejspolehlivějších mechanismů, které nejvíce chrání soukromí; domnívá se, že tyto mechanismy by měly být systematicky zaváděny u on-line platforem nebo digitálních služeb, které prodávají produkty nebo služby, na něž se vztahuje věkové omezení podle právních předpisů EU nebo vnitrostátních právních předpisů, a u platforem sociálních médií, platforem pro sdílení videonahrávek a AI společníků, kteří představují riziko pro nezletilé osoby;

Added23. vybízí ke spolupráci mezi členskými státy, které již vyvinuly digitální nástroje pro účinné ověřování věku, a Komisí, aby byl vytvořen silný a účinný nástroj pro ověřování věku na úrovni EU, který zajistí plné dodržování technických specifikací odvozených z nařízení eIDAS2;

Added24. vítá úsilí Komise o celounijní řešení prostřednictvím vývoje aplikace pro ověřování věku a evropské peněženky digitální identity; doporučuje, aby Komise i nadále investovala do systémů na ochranu soukromí, jako jsou protokoly důkazu s nulovou znalostí, které staví na zásadách minimální expozice a minimalizace údajů; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byly zaváděné mechanismy pro zjišťování věku přesné, účinné, spolehlivé, robustní, neobtěžovaly uživatele a chránily jeho soukromí, již od fáze návrhu byly nediskriminační a nepodněcovaly vývoj technologií, které jsou založeny na sledování uživatelů, zejména nezletilých osob, ani zavádění jiných neetických technologických postupů;

Added25. zdůrazňuje, že by jednotlivcům měl být poskytnut přístup k on-line platformám, jež standardně využívají variantu, která je nejjednodušší, nejbezpečnější a nejvíce chrání soukromí; domnívá se, že evropská peněženka digitální identity tyto cíle doposud plní; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby veškeré mechanismy pro zjišťování věku, jež jsou uváděny na trh za účelem umožnění přístupu k on-line službám, nebyly založeny na sledování ani profilování jednotlivců a při ověřování věku uživatelů splňovaly maximální úroveň ochrany soukromí a přesnosti; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby on-line platformy, když zjišťují, zda má uživatel určitý věk, dostaly pouze odpověď „ano“ či „ne“ a nebyla jim odhalena totožnost uživatele; vyzývá Komisi, aby zavedla zásadu nepropojitelnosti s cílem zajistit, aby orgány státní správy ani on-line platformy nemohly sledovat, u kterých služeb uživatelé jejich nástroj pro zjištění věku použili;

Added26. zdůrazňuje, že to je poskytovatel, kdo nese hlavní odpovědnost za účinné zjištění věku nezletilých osob, které používají jeho služby; vítá názor Komise, že poskytovatel má i nadále povinnost zajistit, aby byly účinné i metody používané třetími stranami;

Added27. bere na vědomí, že několik poskytovatelů on-line platforem zavedlo mechanismy, které kontrolují nebo ověřují, kdo může používat jejich služby, některé z těchto mechanismů však mají vážné problémy, pokud jde o přesnost a ochranu soukromí, nebo využívají systémy, jež nejsou objektivní; dále konstatuje, že některé on-line platformy již ve svých podmínkách uvedly, že jejich služby nemohou využívat nezletilé osoby mladší 13 let; zdůrazňuje, že navzdory těmto mechanismům jsou nezletilé osoby ve velké míře vystavovány obsahu, který neodpovídá jejich věku, tento obsah je jim aktivně doporučován či je na ně zacílen nebo jsou vystavovány rizikům, jako je závislost na sociálních médiích, platformách pro sdílení videonahrávek nebo videohrách; zdůrazňuje, že stávající mechanismy lze snadno obejít a jejich používání musí být doplněno silnými a vhodnými zárukami, které nezletilým osobám na internetu zaručí dostatečnou úroveň ochrany;

Added28. žádá, aby byla zavedena harmonizovaná evropská digitální věková hranice 16 let jako standardní prahová hodnota, před jejímž dovršením by přístup k on-line platformám sociálních médií neměl být povolen, pokud rodiče nebo pověřené osoby nestanoví pro své děti jinak; žádá, aby se stejná věková hranice vztahovala na platformy pro sdílení videonahrávek a na AI společníky, kteří představují riziko pro nezletilé osoby; dále požaduje zavedení harmonizované evropské digitální věkové hranice 13 let, před jejímž dovršením by žádná nezletilá osoba neměla přístup k platformám sociálních médií; vyzývá skupinu odborníků pověřenou předsedkyní von der Leyenovou, aby v rámci svého mandátu posoudila uplatňování věkové hranice 13 let na služby sdílení videonahrávek a AI společníky; zdůrazňuje, že by se jednalo o ochranné opatření, jehož cílem by bylo pomoci rodičům ve snaze o řízení digitální přítomnosti jejich dětí a zajištění toho, aby jejich aktivita na internetu odpovídala jejich věku;

Added29. dále vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení osobní odpovědnosti členů vrcholného vedení v případech závažného a trvalého nedodržování ustanovení o ochraně nezletilých osob v článcích 34–35 nařízení o digitálních službách s cílem motivovat je k lepšímu dodržování předpisů;

Added30. zdůrazňuje, že ačkoli on-line platformy zavádí mechanismy pro zjišťování věku, je třeba přijmout další opatření, aby byly on-line služby bezpečné, a to zejména pro nezletilé osoby, ale i pro zbytek společnosti; domnívá se, že musí být odstraněny návykové prvky a další problematické mechanismy, přičemž tento problém je nutné naléhavě řešit;

AddedRodičovská kontrola

Added31. vyzývá k větší spolupráci mezi rodiči, poskytovateli komunikací, mediálními společnostmi, vydavateli a vývojáři videoher a on-line platformami při odhalování hrozeb pro bezpečnost dětí na internetu a při výměně osvědčených postupů v této oblasti;

Added32. zdůrazňuje, že nařízení o digitálních službách vyžaduje, aby on-line platformy zajistily zavedení účinných záruk na ochranu zranitelných skupin, jako jsou nezletilé osoby; zdůrazňuje, že poskytovatelé on-line platforem, které jsou přístupné nezletilým osobám, mohou zavést snadno srozumitelná a uživatelsky vstřícná opatření rodičovské kontroly, a umožnit tak rodičům a pověřeným osobám, aby pomohli chránit nezletilé před rizikem vystavení škodlivému obsahu; připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách stanoví podobné povinnosti pro platformy pro sdílení videonahrávek; zdůrazňuje, že opatření rodičovské kontroly by měla být účinná a koncipovaná s ohledem na ochranu soukromí a měla by se vyvarovat nadměrného sledování aktivity nezletilých osob na internetu; domnívá se, že používání těchto nástrojů by mělo být pro rodiče dobrovolné; zdůrazňuje, že nástroji rodičovské kontroly není dotčena povinnost on-line platforem zajistit, aby jejich produkty byly již od návrhu či ve standardním nastavení bezpečné a vhodné pro nezletilé osoby, například tak, že všechny účty nezletilých osob budou mít standardně nejpřísnější nastavení bezpečnosti a ochrany soukromí nebo že tyto platformy vytvoří jasné, stručné a snadno dohledatelné ohlašovací mechanismy, zejména pro nezletilé osoby;

Added33. vyjadřuje znepokojení nad tím, že rodiče často nemají znalosti, schopnosti ani dostatečné a účinné nástroje ke sledování a řízení on-line aktivit nezletilých osob nebo o nástrojích, které mají k dispozici, ani neví; konstatuje, že i když jsou nástroje rodičovské kontroly používány, není vždy snadné je nalézt nebo si s nimi poradit a nezletilí je mohou snadno obejít; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby tyto nástroje byly uživatelsky vstřícné a intuitivní a všichni rodiče a pověřené osoby, včetně těch se zdravotním postižením, je mohli snadno nalézt a porozumět jim; naléhavě vyzývá platformy, aby převzaly větší odpovědnost za podporu a zlepšování účinnosti systémů rodičovské kontroly, a vyzývá je, aby zveřejňovaly příslušné údaje o účinnosti těchto systémů;

Added34. domnívá se, že ačkoli nástroje rodičovské kontroly nabízejí řešení, jak omezit vystavení dětí nevhodnému obsahu či službám nebo nadměrný čas strávený před obrazovkou, tyto nástroje jsou i nadále na různých platformách a zařízeních odlišné a pro průměrného rodiče nebo pověřenou osobu je často obtížné je účinně používat; vyzývá Komisi, aby on-line platformy a další digitální služby podporovala ve vývoji nástrojů rodičovské kontroly, které budou interoperabilní, včetně základního souboru interoperabilních prvků, s cílem překonat fragmentaci operačních systémů a zařízení a umožnit rodičům, aby mohli spravovat zařízení svých dětí a přístup k aplikacím bez ohledu na značku nebo operační systém; je toho názoru, že by tento přístup měl být rovněž součástí aktualizovaných pokynů Komise týkajících se ochrany nezletilých osob;

Added35. vyzdvihuje význam stávajících osvětových iniciativ některých členských států, jejichž cílem je poskytnout informace a povědomí o používání nástrojů rodičovské kontroly, a podpořit tak rodiče a pověřené osoby při zajišťování bezpečnosti nezletilých na internetu a platformách sociálních médií;

AddedOdstraňování mezer ve stávajících právních předpisech EU

AddedDigitální závislost

Added36. uznává, že některé designové prvky mohou rovněž přinášet určité výhody, například pomáhat uživatelům nalézt relevantní a vysoce kvalitní obsah a umožňovat jim posuzovat kvalitu obsahu; zdůrazňuje však, že návykové užívání digitálních produktů a služeb je pro nezletilé spojeno s rizikem ekonomické, fyzické a duševní újmy; upozorňuje na skutečnost, že prvky návykového designu jsou často nedílnou součástí obchodního modelu platforem, zejména sociálních médií, jakož i některých on-line služeb a on-line her, ale používají je i poskytovatelé služeb, které nespadají do oblasti působnosti nařízení o digitálních službách, což vede ke komerčnímu zneužívání nezletilých osob; dále zdůrazňuje, že některé prvky návykového designu by se mohly rovněž objevit v algoritmických doporučovacích systémech, které upřednostňují emotivní, extrémní, nevhodný nebo (hyper)personalizovaný obsah, aby maximalizovaly zapojení uživatelů; je znepokojen tím, že on-line platformy mohou tlačit nezletilé osoby do škodlivých „králičích nor“ s toxickým obsahem nebo zneužívat jejich zranitelnost vůči reklamám; konstatuje, že Komise již zahájila šetření návykového designu podle nařízení o digitálních službách; vyzývá k účinnému prosazování stávajících ustanovení v nařízení o digitálních službách, která upravují prvky návykového designu v rámci povinností v oblasti posuzování a zmírňování rizik; vyzývá Komisi, aby navrhla právní předpisy, které by nařizovaly design přiměřený věku a bezpečnost již od návrhu a ve standardním nastavení a vyžadovaly by, aby všechny platformy a jiní obchodníci zahrnuli do svých doporučovacích systémů nezbytné záruky založené na posuzování rizik, zakázali používání doporučovacích algoritmů vycházejících z aktivity uživatelů u nezletilých, jakož i nejškodlivější návykové praktiky a případně pro nezletilé osoby standardně deaktivovali další prvky návykového designu;

Added37. zdůrazňuje, že prvky jako „nekonečné rolování“, „automatické přehrávání“, „opětovné načítání obsahu přejetím prstem“, mizející příběhy, odměny a motivační prvky podporující nepřetržité nebo opakované používání a penalizace za nečinnost, série příspěvků a nadměrné množství oznámení („push notifications“), mechanismy podobné hazardním hrám (lootboxy) a škodlivé gamifikační praktiky mají již od návrhu ovlivnit rozhodování nezletilých osob a pohltit je prostřednictvím manipulativních strategií, jejichž cílem je zvýšit jejich zapojení a množství stráveného času a utracených peněz na internetu, a mohou zvyšovat závislost; zdůrazňuje, že tyto prvky mohou negativně ovlivňovat schopnost nezletilých osob soustředit se a zdravě reagovat na on-line obsah; zdůrazňuje, že prvky, jako je automatické přehrávání, jsou již používány pro videoobsah zaměřený na nezletilé osoby; opakuje výzvu Parlamentu, aby byl návykový design ve všech on-line službách a pro všechny věkové skupiny účinně řešen v rámci přezkumu právních předpisů na ochranu spotřebitele, a naléhavě vyzývá, aby byla v tomto ohledu na úrovni EU přijata ambiciózní opatření;

Added38. zdůrazňuje, že některé funkce digitálních služeb, např. mechanismus „lajků“, smyčky sociálního ověřování a potvrzení o přečtení, mohou být vnímány jako nástroje, které podporují chování zaměřené na získání uznání a sociální srovnávání a oslabují sebepřijetí a sebeúctu, pokud není obdržena požadovaná zpětná vazba, a upozorňuje, že je on-line platformy a obchodníci používají jako silnou motivaci pro zapojení, zejména u nezletilých osob;

Added39. vyzývá Komisi, aby zajistila, aby poskytovatelé doporučovacích systémů sociálních médií a platforem pro sdílení videonahrávek nezobrazovali nezletilým osobám obsah na základě profilování; zdůrazňuje, že tento krok přispěje k ochraně duševního zdraví nezletilých osob, omezí návykové chování a podpoří smysluplnější prožitky off-line;

Added40. upozorňuje na dopady nadměrné doby strávené před obrazovkou a problematického používání chytrých telefonů na duševní a fyzické zdraví; vítá oznámení předsedkyně Komise v projevu o stavu Unie z roku 2025, že do konce roku svolá panel odborníků, který se bude zabývat přístupem dětí k sociálním médiím; vyzývá Komisi, aby tento panel bezodkladně svolala a zajistila, aby spolupracoval se Světovou zdravotnickou organizací a vnitrostátními zdravotnickými orgány členských států, jakož i se zástupci mládeže a rodičů, s cílem vydat evropské pokyny založené na důkazech a současném vývoji a vycházející z práce, která již byla odvedena ve Francii, Švédsku a Nizozemsku, jež se zaměří na dobu strávenou před obrazovkou u nezletilých osob, aby byla zlepšena jejich ochrana coby spotřebitelů na internetu; konstatuje, že tyto pokyny by měly zahrnovat pokyny pro používání obrazovky přiměřené věku, včetně maximální doby pro jednotlivé věkové skupiny, doporučení týkajících se různých typů on-line služeb rozdělených podle věkových kategorií, doporučeného minimálního věku pro používání chytrých telefonů a případně dalších zařízení a například i doporučení týkajících se používání chytrých telefonů ve školách; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné dosáhnout pokroku v souvislosti se zjištěními celounijního průzkumu o širších dopadech sociálních médií, který by se měl komplexněji zabývat časem stráveným před obrazovkou a mohl by sloužit jako základ pro další opatření na ochranu nezletilých osob; vyzývá Komisi a členské státy, aby se zabývaly otázkou znesnadňování kontroly uživatelů, pokud jde o čas, který stráví on-line, a nadměrný čas strávený před obrazovkou, a aby na základě těchto pokynů zvyšovaly povědomí rodičů o dopadech a rizicích nadměrného času stráveného před obrazovkou a případně problematického používání internetu;

Added41. upozorňuje na rostoucí problém šíření extrémního obsahu, který lze považovat za nezákonný, na internetu; domnívá se, že tento jev často úzce souvisí s komerčním designem některých on-line platforem, které mohou zahrnovat prvky, jež podporují digitální závislost, maximalizují aktivitu a negativně ovlivňují občanský diskurz; konstatuje, že vůči tomuto obsahu mohou být obzvláště zranitelné nezletilé osoby kvůli vývojovým faktorům, jako je větší emocionální reaktivita, nedostatečný kritický úsudek a omezená kontrola impulsivního chování; zdůrazňuje, že vzhledem k tomu, že nezletilé osoby tráví on-line značný čas, může jejich vystavení extrémnímu obsahu na internetu postupně přispět k normalizaci některých forem extremismu; domnívá se, že tento rostoucí problém by měl být naléhavě řešen v rámci posouzení rizik a zmírňujících opatření podle článků 34 a 35 nařízení o digitálních službách, které výslovně zmiňují genderově podmíněné násilí, ochranu nezletilých osob a duševní pohodu, jakož i význam, který má v tomto ohledu moderování obsahu a algoritmické šíření; konstatuje, že v posledních letech došlo u nezletilých osob ke značnému nárůstu extremistické aktivity;

AddedTemné vzorce

Added42. zdůrazňuje, že 97 % nejoblíbenějších internetových stránek a aplikací, které spotřebitelé v EU používají, uplatňuje alespoň jeden temný vzorec; zdůrazňuje, že nezletilé osoby jsou vůči temným vzorcům obzvláště zranitelné; zdůrazňuje, že nezletilé osoby lze vzhledem k jejich vývojové fázi a psychické zranitelnosti snadněji zmanipulovat například ke sdílení osobních údajů, nechtěným nákupům na internetu nebo k instalaci aplikací; zdůrazňuje, že je třeba důsledně prosazovat příslušné právní předpisy, zejména ustanovení směrnice o nekalých obchodních praktikách a nařízení o digitálních službách, aby se zabránilo manipulativnímu designu rozhraní, zvláště pokud cílí na zranitelné uživatele;

Added43. zdůrazňuje, že neexistuje jedno komplexní nařízení EU, které by temné vzorce regulovalo; připomíná, že EU podnikla kroky k řešení temných vzorců prostřednictvím různých právních nástrojů, jako je směrnice o nekalých obchodních praktikách a nařízení o digitálních službách; zdůrazňuje však, že zákaz temných vzorců v nařízení o digitálních službách se omezuje na on-line platformy, zatímco tyto vzorce jsou široce využívány ve všech odvětvích; připomíná, že směrnice o nekalých obchodních praktikách stanoví obecný zákaz temných vzorců a že pouze některé temné vzorce jsou přímo zakázány na černé listině uvedené směrnice, přičemž žádný ze stávajících zákazů neuvádí konkrétně digitální rozhraní; je znepokojen tím, že tato situace vede k právní nejistotě pro spotřebitele, včetně nezletilých osob, podniků a úřadů;

Added44. naléhavě proto vyzývá Komisi, aby vyjasnila vzájemné působení mezi stávajícími právními předpisy upravujícími temné vzorce a aby zvážila přezkum seznamu nekalých obchodních praktik v příloze I směrnice o nekalých obchodních praktikách za účelem odstranění případných dalších právních mezer; poukazuje zejména na praktiky, jako je přednostní zviditelňování některých možností výběru, když je spotřebitel požádán o rozhodnutí, předvýběr určitých možností, požadavek, aby spotřebitelé učinili volbu, která již byla uskutečněna, omezování svobodné volby, např. odstraněním všech intuitivních signálů, že je aktivita dokončena, obtížná změna výchozího nastavení, používání emotivního jazyka k nasměrování spotřebitelů k určitému výběru, používání nejednoznačného jazyka k matení spotřebitelů ve chvíli, kdy jsou vyzváni, aby učinili rozhodnutí, a vytváření dojmu naléhavosti pomocí nepravdivého tvrzení, že o určité výrobky nebo služby mají v současné chvíli zájem i jiní uživatelé či že už zbývá jen několik málo kusů, nebo uvedení nepravdivé informace, že si určitý produkt v poslední době zakoupilo hodně uživatelů;

AddedVideohry

Added45. zdůrazňuje skutečnost, že poskytovatelé on-line videoher spadají do oblasti působnosti nařízení o digitálních službách, pokud jsou považováni za poskytovatele zprostředkovatelské služby nebo platformy; vyzývá Komisi, aby příslušná ustanovení nařízení o digitálních službách důrazně prosazovala; zdůrazňuje však, že na poskytovatele on-line videoher, kteří nejsou považováni za poskytovatele zprostředkovatelských služeb nebo platforem, se pravidla nařízení o digitálních službách nevztahují; vyzývá Komisi, aby v příslušných případech zajistila dodržování minimálních povinností u všech on-line videoher podobných povinnostem, které stanovuje nařízení o digitálních službách, a to bez ohledu na to, zda jsou podle nařízení o digitálních službách považovány za online platformu, či nikoli; vyzývá Komisi, aby vyžadovala posouzení toho, jaký mají on-line hry zaměřené na nezletilé osoby dopad na děti, s cílem rizika tohoto druhu soustavně odhalovat a snižovat;

Added46. vyzdvihuje odhodlání odvětví videoher provádět samoregulaci, o čemž svědčí zavedení systémů doporučení týkajících se věku, které jistým způsobem přispívají k ochraně mladších uživatelů a podpoře odpovědného hraní; připomíná, že všechny videohry prodávané v Evropě by se měly řídit pravidly kodexu chování systému PEGI;

Added47. je znepokojen tím, že videohry fungují stále více jako komerční prostředí pro nezletilé, které je často podněcuje k nechtěným nákupům a zahrnuje prodej virtuálních předmětů, včetně náhodných odměn a mechanismů podobných hazardním hrám, jako jsou lootboxy, přičemž jsou v něm používány virtuální herní měny, které mohou zkreslit skutečnou hodnotu transakce a skutečnou cenu jednotlivých nákupů;

Added48. zdůrazňuje, že videohry, které obsahují chatovací okna pro komunikaci mezi uživateli, představují pro děti nebezpečí a riziko, že podlehnou skrytému nátlaku, aby nakupovaly zboží a sdílely osobní údaje, včetně bankovních údajů;

Added49. vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni EU neexistují žádné právní předpisy, které by záležitosti, jako jsou virtuální předměty nebo herní měny, konkrétně regulovaly; zdůrazňuje, že některé členské státy přijaly na vnitrostátní úrovni předpisy pro další regulaci hazardních her, což vede k roztříštěnosti trhu, která poškozuje spotřebitele a podniky v EU; vyzývá Komisi, aby tyto vnitrostátní iniciativy posoudila s cílem určit, zda je zapotřebí přijmout na úrovni EU opatření, která by zabránila roztříštěnosti trhu a zajistila harmonizovanou a vysokou úroveň ochrany v celé Unii;

Added50. konstatuje, že mnoho nezletilých osob sleduje soutěže v e-sportu; vyjadřuje politování nad tím, že kromě legitimního sponzorování týmů nebo soutěží v e-sportu se zvyšuje sponzorská podpora hráčů, týmů nebo soutěží v této oblasti ze strany vnějších internetových subjektů, které umožňují výměnu nebo nákup a prodej virtuálních předmětů za skutečné peníze prostřednictvím automatizačního softwaru (botů), čímž dochází k narušení ekonomiky her a narušení spravedlivé hospodářské soutěže; připomíná, že tato praxe často porušuje podmínky vydavatelů videoher; vyzývá vydavatele videoher, aby přijali opatření, která těmto praktikám v případě porušení podmínek zabrání;

Added51. zdůrazňuje, že mladiství se zdravotním postižením by také měli mít možnost hrát on-line videohry; bere na vědomí úsilí společností působících v oblasti videoher o zajištění jejich přístupnosti a vybízí společnosti provozující videohry, aby ve svém úsilí pokračovaly; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s vydavateli videoher předložila iniciativy na zlepšení přístupnosti on-line videoher pro osoby se zdravotním postižením;

Added52. naléhavě vyzývá Komisi, aby zaručila vysokou úroveň ochrany nezletilých, kteří hrají videohry, zejména tím, že zakáže, aby v hrách, k nimž budou mít pravděpodobně nezletilí přístup, byly používány lootboxy a další náhodný obsah, generovaný např. u kol štěstí, výherních automatů a balíčků karet, nabízený výměnou za skutečné peníze, a aby řešila rizika spojená s herními měnami, mikrotransakcemi a mechanismy „chceš-li jít dál, zaplať“ a „zaplať, abys vyhrál“, jež mohou být nezletilým prezentovány způsobem, který podporuje nadměrné utrácení nebo hráčství, nebo které jsou jako součást základní dynamiky hry uživatelům vnucovány;

AddedHračky

Added53. zdůrazňuje, že hračky obsahující umělou inteligenci mohou představovat rizika pro fyzické a duševní zdraví dětí, jakož i z hlediska soukromí, ochrany údajů a bezpečnosti; podtrhuje, že v souladu s nadcházejícím nařízením o bezpečnosti hraček, jsou hračky se systémy umělé inteligence jako bezpečnostními součástmi považovány za vysoce rizikové systémy umělé inteligence, které vyžadují posouzení shody třetí stranou, pokud nebyly uplatněny příslušné harmonizované normy; vyzývá výrobce, aby zajistili dodržování nařízení o bezpečnosti hraček i aktu o umělé inteligenci a aby zavedli účinné řízení rizik, transparentnost, lidský dohled a důslednou správu dat s cílem chránit nezletilé osoby v online prostředí;

AddedCílená reklama

Added54. zdůrazňuje, že sledováním chování uživatelů (tracking) a nabízením personalizovaného obsahu (targeting) se zvyšuje asymetrie mezi mladistvými na jedné straně a obchodníky a poskytovateli digitálních služeb na straně druhé a zvyšuje se riziko nekalých obchodních praktik, zejména manipulace; konstatuje, že sledování mladistvých na internetu může rovněž představovat bezpečnostní riziko, například proto, že se mohou snadněji stát obětí podvodů, manipulace nebo zahraničního vlivu, pokud jsou údaje, které o nich byly shromážděny, použity proti nim; poukazuje na to, že nezletilé osoby jsou v tomto ohledu obzvláště zranitelné, neboť mohou být zneužity nebo oklamány snadněji; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby těmto přetrvávajícím rizikům věnovaly zvláštní pozornost, zejména v nadcházejících iniciativách;

Added55. zdůrazňuje, že studie ukázaly, že i přes stávající právní ochranu v nařízení o digitálních službách mohou být nezletilé osoby stále terčem reklamy spadající do zástupných kategorií; zdůrazňuje, že výzkum odhalil, že většina reklamních praktik je skrytá a podvodná a že jejich klamu mohou logicky podléhat zejména nezletilé osoby; vyzývá Komisi, aby tomuto možnému obcházení směrnice o nekalých obchodních praktikách věnovala zvláštní pozornost v souvislosti s ochranou nezletilých osob v rámci prosazování příslušných ustanovení aktu o digitálních službách, a aby případné problémy řešila;

Added56. zdůrazňuje, že nezletilé osoby je třeba před sledováním, profilováním a ovlivňováním jejich chování lépe chránit; podtrhuje, že nařízení o digitálních službách zakazuje na on-line platformách reklamu cílenou na nezletilé, která je založena na profilování; vyzývá Komisi, aby v případě porušení tohoto zákazu zahájila vyšetřování; zdůrazňuje, že tento zákaz se na jiné obchodníky a poskytovatele digitálních služeb, kteří mohou provádět personalizovanou reklamu, v současnosti nevztahuje; zdůrazňuje, že nezletilé osoby by měly požívat vysoké a jednotné úrovně ochrany bez ohledu na druh služby; vyzývá Komisi, aby zavedla stejné povinnosti pro všechny poskytovatele digitálních služeb a obchodníky;

Added57. vyzdvihuje skutečnost, že ačkoli sdělení ve veřejném zájmu, jako je propagace linek pomoci na ochranu nezletilých osob, mohou využívat podobné kanály a techniky jako reklama, ne vždy reklamou jsou, zejména pokud je jejich primárním účelem informování nebo prospěch veřejnosti, nikoli dosažení obchodního zisku; konstatuje však, že zákaz reklamy cílené na nezletilé osoby, jak je stanoven v aktu o digitálních službách, může takovou komunikaci znemožňovat; vyzývá Komisi, aby se touto otázkou zabývala a zvážila, jak může být komunikace ve veřejném zájmu, jejímž cílem je ochrana nezletilých, i dále účinně šířena;

AddedMarketing influencerů

Added58. zdůrazňuje, že spotřebitelské právo EU řeší problémy spojené s marketingem influencerů pouze částečně a že praktiky influencerů, kteří u nezletilých propagují nerealistický životní styl a nebezpečné nebo nezdravé produkty a služby, stejně jako škodlivé obchodní praktiky spojené s jejich marketingem jsou i nadále realitou;

Added59. upozorňuje také na znepokojivé využívání materiálů zobrazujících děti tzv. „rodičovskými influencery“ nebo „rodinnými influencery“, což se děje mimo jakýkoli právní nebo etický rámec, často výměnou za finanční odměnu, a vyvolává tak vážné otázky ohledně souhlasu, soukromí a obchodního zneužití nezletilých osob;

Added60. vyzdvihuje skutečnost, že na platformách sociálních médií působí nezletilé osoby jako dětští influenceři, třebaže nedosáhly věku, který pro tyto účely dané platformy stanoví jako minimální; poukazuje na to, že účast nezletilých je rozšířeným jevem, a na to, že působení dětských influencerů mezi nezletilými všech věkových skupin je rostoucím trendem;

Added61. upozorňuje, že dětské influencery obvykle sledují sami nezletilí; zdůrazňuje, že v případě marketingu prostřednictvím dětských influencerů je velmi pravděpodobné, že dojde k přímému nabádání nezletilých ke koupi inzerovaných produktů nebo k tomu, aby přesvědčili své rodiče nebo jiné dospělé, aby jim inzerované produkty koupili, a že tato praxe je tedy v rozporu se směrnicí o nekalých obchodních praktikách; zdůrazňuje, že je nepravděpodobné, že dětští influenceři znají právní předpisy, jimiž se má řídit jejich činnost;

Added62. upozorňuje na výzvy, kterým mohou nezletilí jako influenceři nebo protagonisté obsahu vytvořeného jiným influencerem čelit (sharenting); zdůrazňuje, že na základě této své činnosti jsou dětští influenceři na platformách závislí, stejně jako na zpětné vazbě ze strany komunity (např. formou „lajků“) a na údajích o shlédnutí/ratingu, a čelí tlaku neustále vytvářet obsah pro komerční zisk;

Added63. vyzývá Komisi, aby nezletilé osoby před komerčním vykořisťováním chránila mimo jiné tím, že platformám zakáže na aktivitách dětských influencerů vydělávat nebo jiným způsobem poskytovat finanční nebo materiální pobídky za tyto aktivity; zdůrazňuje, že některé členské státy rozšířily na influencery, kteří jsou nezletilí, své stávající vnitrostátní právní režimy na ochranu dětských herců; vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení rovnocenné úrovně ochrany nezletilých pomocí podobného regulačního rámce;

Added64. zdůrazňuje, že systém placené propagace produktů influencery v sociálních médiích není pro spotřebitele, včetně nezletilých osob, transparentní, a oni sami mezi komerčním a nekomerčním obsahem jen obtížně rozlišují; zdůrazňuje, že řada členských států EU začala uplatňovat pravidla pro influencery na vnitrostátní úrovni; vyzdvihuje potřebu celounijního mechanismu transparentnosti a zveřejňování reklamního obsahu propagovaného influencery; dále zdůrazňuje, že je třeba řešit roztříštěnost v uplatňování a prosazování stávajících pravidel a ještě více posílit pravidla EU na ochranu spotřebitele; poukazuje na to, že s ohledem na stále častěji vnímanou nutnost větší transparentnosti a harmonizace na celém jednotném trhu by povinnosti týkající se transparentnosti měly být spojeny s jasnými pravidly pro zobrazování placeného obsahu spotřebitelům, zejména nezletilým;

Added65. vítá zřízení Právního centra Komise pro influencery, které poskytuje zdroje a školení s cílem pomoci influencerům a dalším příslušným stranám porozumět právním předpisům EU v oblasti ochrany spotřebitele a reklamy a dodržovat je;

Added66. vyzývá Komisi, aby podněcovala značky ke spolupráci s influencery, kteří o svých znalostech právních předpisů vztahujících se na jejich činnost získali dobrovolné osvědčení, jelikož značkám spolupracujícím s certifikovanými influencery se tak poskytne ujištění, že jejich výrobky jsou uváděny na trh v souladu s právními předpisy, a uživatelé získají v influencery větší důvěru;

Added67. připomíná, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách poskytuje nezletilým osobám ochranu před obchodními sděleními, která podporují chování poškozující zdraví nebo bezpečnost; konstatuje však, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách se na influencery vztahuje, pouze pokud jsou považováni za poskytovatele mediálních služeb; zdůrazňuje tedy, že směrnice o audiovizuálních mediálních službách se na všechny influencery nevztahuje; dále konstatuje, že na základě pokynů Komise k směrnici o nekalých obchodních praktikách z roku 2021 se tato směrnice na influencery vztahovat může, a to i pokud jde o zákaz klamavých a nekalých obchodních praktik; konstatuje však, že při kontrole účelnosti právních předpisů v oblasti digitální spravedlnosti v roce 2024 dospěla Komise k závěru, že ohledně platných pravidel stále panuje právní nejistota a že přetrvává riziko roztříštěnosti právních předpisů; vyzývá proto Komisi, aby podrobněji posoudila, zda je třeba řešit právní nejistotu, a to i prostřednictvím harmonizované definice „marketingu influencerů“, a případně posílila zákaz obchodních praktik, které zahrnují případy, kdy influenceři propagují výrobky, trendy, výzvy nebo chování, které mohou ohrozit nezletilé osoby, což zahrnuje i zdravotní nebo finanční rizika;

Added68. vyjadřuje znepokojení nad rychlým šířením obsahu vytvořeného umělou inteligencí, který předstírá, že je dílem známých osobností, tvůrců internetového obsahu a značek, čímž se důvěra uživatelů zneužívá ke komerčnímu zisku nebo k šíření dezinformací; vyzývá Komisi, aby klasifikovala klamavé jednání a podvodné vyžívání cizí identity jako součást možných systémových rizik podle nařízení o digitálních službách a aktu o umělé inteligenci, aby zvážila přijetí opatření na ochranu nezletilých osob před podvodným jednáním a aby společnostem a spotřebitelům, kteří se stali obětí klamu a podvodného vyžívání cizí identity, poskytla pomoc;

Added69. vyzývá Komisi, aby upravila pravidla EU, mimo jiné případným vyjasněním povinností platforem, influencerů a dalších subjektů v hodnotovém řetězci, jako jsou agentury a značky, jejichž výrobky a služby jsou propagovány;

AddedUmělá inteligence

Added70. zdůrazňuje, že i nezletilé osoby mají k nástrojům generativní umělé inteligence stále snazší přístup; poukazuje na rizika týkající se transparentnosti, tréninkových dat, manipulace a antropomorfismu umělé inteligence, deepfakes, chatbotů plnících funkci společníků a agentů umělé inteligence, a na to, že v jejichž důsledku může dojít ke zkreslování reality, šíření neúmyslně nesprávných informací nebo poškození duševního zdraví, přičemž v některých případech již došlo k tragédiím, včetně sebevražd, a zdůrazňuje, že pod vlivem těchto faktorů mohou být uživatelé puzeni k nezamýšleným nákupům online a ke sdílení osobních údajů; varuje zejména před zneužíváním materiálu zobrazujícího děti, který je dostupný na internetu a který mohou technologie umělé inteligence zneužívat k nevhodným nebo škodlivým účelům, včetně vytváření zmanipulovaného nebo zneužívajícího obsahu; je hluboce znepokojen tím, že společnosti zabývající se umělou inteligencí v USA polevily v testování modelů umělé inteligence, pokud jde o bezpečnost a základní práva, což při interakci s umělou inteligencí představuje zvláštní riziko pro nezletilé osoby; zdůrazňuje v tomto ohledu význam provádění a účinného prosazování aktu o umělé inteligenci;